Build vs. Buy: Kdy se z vlastního řešení stává technický dluh?

V diskusích s technickými i businessovými lídry v eCommerce se často vracíme k jednomu tématu. Firma má vlastní nástroj na správu produktových dat.

Jak k němu přišla? Zřídka proto, že by to byl ideální přístup. Častěji proto, že v době rozhodování nechtěla utrácet za krabicový software nebo řešit výběr externího nástroje a riziko vendor locku. Interní vývoj měl nejjednodušší start. Jenže postupně se ukázalo, že je to fakt náročné a drahé.

Problémy přicházejí později. Business má nápady – nové prodejní kanály, personalizaci, rychlejší reakci na trh. Pod tím vším je software, který to nedá. Nebo dá, ale každá změna vyžaduje měsíce vývoje, vyjde draho a navíc spotřebovává kapacitu týmu jen na to, aby běžela rutinní operativa.

Past utopených nákladů

Pokud firma do vlastního PIMu investovala roky vývoje a miliony korun, je přirozené, že se ho nechce vzdát.

Z pohledu business logiky je to ale nebezpečná úvaha. Důležité není to, co jste utratili včera, ale kolik vás bude stát provoz a rozvoj v dalších letech.

Pokud váš tým tráví většinu kapacity udržováním aplikace, místo aby rozvíjel funkce podporující obchodní strategii a rychle reagoval na nové potřeby businessu, začíná vlastní řešení fungovat spíš jako brzda než konkurenční výhoda.

Realita údržby vs. inovace

Vlastní vývoj má smysl tam, kde je způsob práce s produktovými daty součástí unikátní konkurenční výhody. Ve většině firem je ale správa dat prostředek, ne cíl. Je to nutná součást IT architektury, ne oblast, kde chcete vynalézat kolo. A přesto právě tady se interní vývoj nejvíc prodraží. Dříve či později narazíme na tyto bariéry:

  • Kapacita lidí – vaši nejlepší vývojáři řeší administrační rozhraní PIMu, místo aby se zabývali věcmi, které business posouvají dopředu.
  • Znalostní monopol – systém často zná do hloubky jen pár lidí. Pokud odejdou, dokumentace situaci nezachrání. 
  • Závislost businessu na IT – každá úprava pravidel, nový parametr nebo nový kanál jde přes vývojovou frontu. Co si firma nezaplatí a nevyvine, to prostě nemá. 

Kdy je čas to přehodnotit?

Není to o tom, jestli váš systém „ještě funguje“. Funguje. Otázka je, co vás to stojí.

Signály, které v praxi vídáme nejčastěji:

  • Business čeká týdny na změnu, kterou by v komerčním nástroji zvládl sám za hodinu.
  • Nový prodejní kanál nebo partnerská integrace se odhadují v měsících a statisících.
  • Z týmu odešel člověk, který jako jediný věděl, jak systém doopravdy funguje.
  • Každý sprint má půlku kapacity vyčleněnou na „udržování toho, co máme“.

Pokud poznáváte alespoň dva z těchto bodů, pravděpodobně nejde o problém implementace. Jde o problém volby architektury, která přestala odpovídat tomu, co business potřebuje dnes.

A to je moment, kdy se vyplatí tuhle volbu přezkoumat, ne nutně změnit, ale přezkoumat.

Jak se rozhodnout bez rizika?

Změnit systém na správu produktů není malá věc. V prostředí, kde hraje roli integrace na ERP, specifická datová kvalita a konzistence napříč kanály, je nutné vědět předem, do čeho jdete. Skok naslepo nikomu nedoporučujeme.

Nejde o abstraktní debatu. Jde o konkrétní čísla – kolik vás současný přístup skutečně stojí, a dokáže alternativa svižně reagovat na to, co business potřebuje?

Odpověď na to nejde zjistit ze specifikací na papíře. Proto se nám v praxi osvědčil model Proof of Concept na reálném vzorku dat. Vyberete jednu produktovou kategorii, definujete kritické integrace a zkusíte, jak se s nimi nové řešení popasuje. POC vám během několika týdnů ukáže:

  • Kde jsou reálná úzká hrdla vašich dat, která současný kód jen maskuje.
  • Jak náročná by byla integrace do vašeho stávajícího ekosystému.
  • Zda vám nástroj opravdu uvolní ruce businessu nebo zda je vaše situace natolik specifická, že se vyplatí zůstat u vlastního vývoje.

V nejhorším případě zjistíte, že tudy cesta nevede. I tak získáte cenná data o svých skutečných požadavcích.

WisePorter – stabilita produktu, flexibilita logiky

Většina našich klientů k nám přišla v momentě, kdy už nechtěli vynalézat kolo, ale zároveň se báli, že je krabicové řešení sváže. WisePorter stavíme jako konfigurovatelný motor. Máte stabilitu a hotové funkce, ale pravidla a logiku držíte ve svých rukou. Business uživatelé mění parametry, ceny a prodejní strategie sami – bez IT.

Je to cesta, jak se zbavit technického dluhu a operativní zátěže, aniž byste ztratili kontrolu nad tím, jak váš business s daty pracuje.

Chci vyzkoušet WisePorter

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Build vs. Buy: Kdy se z vlastního řešení stává technický dluh?

Proč finanční instituce často nestačí držet krok s trhem

Digitální propast ve stavebnictví